Digitalizace reality: Praktický přínos virtuální a rozšířené reality (VR/AR) pro firmy

Virtuální realita už dávno není jen o herním využití. Digitalizace, prolínání skutečného a virtuálního světa, strojové učení – to jsou hlavní hnací síly, které ovlivňují většinu odvětví naší ekonomiky. Uplatnění v průmyslu nachází postupně i VR. Podle 2020 XR Industry Insight Report 65 % firem působících v oblasti VR/AR uvedlo, že pracuje především na průmyslových aplikacích.

Rozšířená realita (AR) překrývá digitální obsah přes reálný svět. Ve výrobním prostředí tak člověk může vidět pomocí 2D/3D brýlí nebo tabletu provozní data, postupy nebo dokumentaci jako vrstvu promítnutou na reálné zařízení. Virtuální realita (VR) oproti tomu vytváří simulované prostředí, které člověka zcela pohltí.

„Využití virtuální reality je prakticky neomezené, ve firmách by se ale mělo soustředit na zdokonalení poznávacích schopností pracovníků a na jejich výkon,“ upozorňuje Leoš Kubíček, spolumajitel technologické firmy Virtual Lab. Typickým příkladem, kdy VR/AR přináší firmě obrovské úspory, je takzvané digitální dvojče, tedy vytvoření přesného modelu ve virtuálním prostředí. Toho firmy využívají při zaškolování pracovníků nebo v rámci BOZP. „Právě teď pro klienta dokončujeme virtuální model linky pro operátory výroby. Požadavek zadavatele je nasimulovat krizové situace, které by v reálném prostředí stroj zničily. Pracovníci obsluhy i servisu se mohou s jistotou naučit pracovat se zařízením ještě dříve, než vstoupí do skutečné výroby,“ popisuje praktické využití Kubíček. Zaškolování na skutečných zařízeních představuje pro podniky finanční ztrátu způsobenou odstavením výroby, dále tu je riziko poškození zařízení neškoleným personálem a také neúplnost proškolení. Technici by měli být připraveni i na situace, s nimiž se za svou kariéru pokud možno nikdy nesetkají. Může jít o výbuch, únik chemikálií nebo jiné nepředvídatelné situace. V tom případě je nezbytný rychlý zásah, aby se zmírnily škody na majetku, zdraví nebo životech. To se ale mimo virtuální prostředí nacvičit nedá.

Další oblastí pro využití VR je firemní vzdělávání. Zejména v oblasti měkkých dovedností si firmy uvědomují limity tradičních školení, zaměstnanci sice kurzem projdou, ale v praxi se zlepšení často neprojeví. Ideálním nástrojem pro trénink soft skills v korporátním prostředí je právě virtuální realita. A investice se vyplácí. VR zvyšuje kvalitu učení, uchování znalostí se zvyšuje až o 90 %, a to díky přímému prožitku trénované dovednosti. Klesají také náklady na cestování. „Firmy o to zájem mají, protože jde o skutečné získání prakticky využitelné dovednosti. Teď jsme realizovali školení klientského servisu ve VR pro jeden obchodní řetězec a trénink obchodníků v bankovním sektoru. Podle předem připraveného scénáře namodelujeme konkrétní situace. Náš software poskytuje zpětnou vazbu formou konkrétních dat. Ale hlavně klient pozná své konkrétní reakce a může hned změnit neužitečné vzorce. Efekt autentického zážitku má stoprocentní využití v praxi,“ vysvětluje hlavní přínos VR ve firemním vzdělávání Andrej Braguca, spoluzakladatel firmy Virtual Lab.

Nejpočetněji zastoupenou generací pracovníků jsou mileniálové. Jsou také první generací vyrůstající s hračkami digitálního věku, jsou zvyklí mít informace hned po ruce, netráví čas teoretickou přípravou, jsou schopni rozšiřovat své znalosti za pochodu a podle potřeby. Pokud si firmy lámou hlavu, jak udržet mladé zaměstnance, mohou začít u simulované reality. Pro mladé pracovníky to není výstřelek, ale efektivní, ekonomická a ekologická technologie. Virtuální revoluce už začala.

Mirka Čejková